Fotogalerie Pardubického spolku historie železniční dopravy

| Hlavní strana galerie PSHŽD | Stránky Pardubického spolku historie železniční dopravy | Motoráček.cz, informační rozcestník spolku |

18

Slavíčský tunel

Tra měla být původně vedena v zářezu hlubokém 12 m, kvůli nestabilnímu geologickému podloží navrhl vrchní inženýr Karel Hummel vybudování otevřeného tunelu. V srpnu 1845 byl projekt schválen a zahájena stavba z kamenných kvádrů s portály završenými atikovými nástavci. Tunel byl dán do provozu v roce 1847 jako součást úseku Lipník nad Bečvou - Bohumín na Severní dráze císaře Ferdinanda (nyní součást trati Přerov - Bohumín). Tunel fungoval obousměrně až do roku 1873. Byla postavena druhá kolej na jih od obce, po této koleji se jezdilo do Bohumína. Do Rakouska se jezdilo stále tunelem. Tunel chátral a společnost nechtěla do tunelu příliš investovat, postavila druhou kolej ke koleji z roku 1873. To se stalo roku 1895. Tunel patřil drahám až do roku 1925, kdy byl převeden po správu obce Slavíč. V následujících sto letech byl tunel využíván mj. jako skladiště brambor a v 60. letech 20. století se dokonce uvažovalo o jeho znovu zprovoznění vedením třetí koleje hlavní tratě. Panuje legenda, že byl tunel postaven na příkaz císaře Ferdinanda I., který prý řekl, že železnice bez tunelu není železnice. Zdroj: Wikipedia Délka: 258,9 metrů Výška: 6 metrů Text a foto Rosa Bederka 2020

Popisky fotek

1 - Pohled směrem na Přerov. Původní trasa tratě 270. Vlevo je vidět současná přeložka. 2 - Pohled zpět (směr Ostrava) 3 - Těleso trati je zaneseno a zaseto. Nejspíše tu byl/je nějaký sad. 4 - Pohled zpět 5 - Tunel na dohled 6 - Pohled od tělesa tratě v tunelu směrem zpět. Tak vysoká je nyní navážka zeminy. 7 - Druhý portál tunelu 8 - Na druhé straně tunelu, pohled směrem k Přerovu. 9 - Tra 270 se vrací na původní těleso. 10 - Pohled zpět 11 - Jediný propustek 12 - Na zachování bezpečnosti provozu tunelu dohlížel i tento strážní domek. Po zrušení koleje skrz tunel pravděpodobně sloužil i pro přeložku.