Pardubický spolek
historie
železniční dopravy

Pardubický spolek historie železniční dopravy
Na Staré poště 2865, 530 02 Pardubice
www.pshzd.cz | www.motoracek.cz

Vlečky v Pardubicích

Hlavní stránka > Drážní archeologie > Vlečky

* historie vleček * stav 1935 * zaniklé vlečky * existující vlečky * lihovar * Paramo * Vitana * Synthesia * DOM * letiště * další vlečky

Některé vlečky mají vlastní stránky:
- vlečka v podniku Kávoviny Pardubice
- vlečka firmy DOM Pardubice
- vlečka k bývalé továrně TMS a dalším závodům v areálu Černá za Bory
- vlečka Desmontes Pardubice
- zaniklé vlečky ve stanici Rosice nad Labem
- vlečka do lihovaru v Pardubicích
- vlečka k silnici Pardubice - Trnová

1. Z historie vleček v Pardubicích a okolí

Tvář železnic netvoří jen velké dráhy, ale také vlečky. Vždyť v roce 1907 jich měly Pardubice celkem 32. Tak například již roku 1869 byl na severní straně nádraží, přímo v jeho sousedství, založen akciový cukrovar. Pracoval nepřetržitě až do srpna 1944, kdy byl při spojeneckém bombardování zcela zničen. Po cukrovaru o rok pozedji vzniká Wertheimova rafinerie líhu a octárna, následuje Prokopova strojírna a slévárna, v roce 1871 velký akciový pivovar. Na jižní straně nádraží vyrostla továrna na mlýnská zařízení firmy Hűbner a Opitz, na východní straně pila firmy Kerhart a Tachecí, napojené také vlečkou. U chrudimské silnice vzniká roku 1896 továrna na kávové náhražky firmy Jindřich Francek a syn. Největší podnik se začal stavět v roce 1889, byla to rafinerie petroleje vídeňské firmy David Fanto a spol. V roce 1893 byla dostavěna mostárna A. Rainberga. Na západní a jižní straně nádraží se postavily vápenné pece A. Kusého, sýpky rolnického družstva a další. Parní elektrárna zahajuje svůj provoz v roce 1905. Nejvýstižněji o počtu firem připojených na státní dráhy vypovídá seznam vleček datovaný roky 1907-1909 :

rok vzniku		vlečka
_____________________________________________________________
1846	pošta
1859	druhá vlečka pošty (1907 stará vlečka zrušena)
1869	Akciový cukrovar Pardubice
1870	Prokopova strojírna a slévárna
1871	Akciový pivovar
1871	Hüttner a Opitz 
1875	Werthaimova továrna líhu a octa
187?	Pila Kerhart - Tachecí
18??	trovárna na impregnaci dřeva Rosice n.L.
1888	sklady uhlí a dřeva
1888	sklady cementářského zboží (pokračování předchozí vlečky)
1889	rafinerie David Fanto a spol.
1893	mostárna A. Rainberg
1896	továrna na kávové náhražky Francek a syn
1896	sýpky rolnického družstva (3 vlečky)
1896	vápenka A. Kusý
1898	Margl a syn Vysoké Mýto (snad jen do r. 1908)
1899	Poláčkova strojírna 
18??	cihelna 
1902	"město Pardubice"
19??	Hospodářské družstvo
19??	Eduard Strympl
1904	parní městská elektrárna
1906	rafinerie Fanto (druhá vlečka)
1906	Porolničený cukrovar v Přelouči (odb. na širé trati Svítkov)
1907	4. vlečka rolnického družstva v Pardubicích
1908	Josef Voltner strojírna (asi jen na výstavbu továrny)
1908	Josef Novák - obchod uhlím
1908	vojenský intendantní sklad

Pardubické vlečky v r. 1935

Mezi Přeloučí a Dašicemi (Kostěnicemi) a v Rosicích nad Labem byly statistikou čsl. drah evidovány následující vlečky. Ty v Pardubicích a na trati Praha – Česká Třebové spadly pod ŘSD Praha, naopak rosické (a všechny na tratích do Liberce a Německého Brodu) pod ŘSD Hradec Králové.
Uvádíme je v tomto pořadí: kdo byl majitelem, kde odbočovaly, kam (k čemu) vedly a jaká byla délka hlavních (případně vedlejších) kolejí.

Obvod ŘSD Praha:

Obvod ŘSD Hradec Králové

Vysvětlivky:
A … na 5,304 km ved. kolejích vlečky povolen pohon vozidlem na benzínový pohon
B … vedle provozu parního možný i posun automobilem
C … vedoucí „do starého barákového ležení vojenské nemocnice“, tzv. Karantény, pro přepravu vojenského materiálu
D … slouží k přepravě uhlí a dříví
E … slouží k přepravě uhlí
F … slouží přepravě uhlí, výbušných látek a chemikálií

 

2. Zaniklé a nepoužívané vlečky v Pardubicích

Postupem času jednotlivé vlečky zanikaly tak, jak se měnila tvář Pardubického uzlu. Zanikla vlečka do „karantény“ z roku 1915 v souvislosti s výstavbou sídliště Dukla. Největší změna do kolejiště proběhla v letech 1956 až 1965. Zanikly vápenné pece (po nich zbyl jen název ulice K Vápence). Vzhledem k komplexní přeměně průmyslové čtvrti před současným nádražím zmizely vlečky zbořeného cukrovaru, odstraněna všeobecná nakládková a vykládková kolej v místě dnešní pošty (kolej k ní vedla přes místo dnešní fontány před nádražní budovou). V sedmdesátých a osmdesátých letech zanikly další vlečkové provozy. Nejprve to byla vlečka do podniku Staviva odbočující z koleje před starým nádražím a kolem budovy výpočetního střediska ČSD křižující silnici na místě dnešní „rychlodráhy“. Dále to byla vlečka národního podniku Benzina, která stáčela cisterny na koleji za DOM Pardubice v oplocené ohradě. Následovalo zrušení vlečky do elektrárny, která bránila výstavbě rychlostní komunikace. Tím došlo k výstavbě stáčiště mazutu a LTO v místech za tratí u podjezdu sv. Anny, kde se stáčejí topná média pro městskou teplárnu dodnes. V devadesátých letech ustal ruch na vlečkách do vojenského zásobování v Milheimově ulici.  Jedna kolej byla nejprve využívána formou Eso-kovošrot a od roku 2002 zrušena. Všechny vlečky byly sneseny v dubnu 2004.

Zaniklá vlečka u zastávky Semtín

Zhruba na konci padesátých let minulého století začala výstavba tzv. finských domků v Ohrazenicích. Pro dodávky materiálu zde byla vybudována vlečka. Odbočovala za přejezdem silnice na Bohdaneč do prostor mezi trať a dnešní silnici do Hradce Králové. Po dostavbě domků ještě nějaký čas fungovala ke skladištím, které později spadaly pod obchodní domy PRIOR. Vlečka byla zrušena kolem roku 1965. Podle výpovědí pamětníků byla osazena krycími návěstidly. Jestli se jednalo o návěstidla plnící zároveň funkci oddílových se nám nepodařilo zjistit. Do dnešních dnů je patrný naproti nástupišti zastávky Semtín odvodňovací příkop, který sleduje původní směr vlečkové koleje.

Prostor zaniklé vlečky u zastávky Pardubice - Semtín

Zrušená vlečka do lihovaru

Vlečka má vlastní stránku.

Nepoužívaná DOM Pardubice

Vlečka má vlastní stránku.

Zrušená vlečka do bývalého železničního vojska (areál Inventa)

Aktualizace2015
Stav areálu s pozůstatky vlečky najdete ve fotogalerii

Těsně za vlečkou do Vitany odbočovala také tzv. Nová vlečka do areálu, v kterém do počátku devadesátých let sídlil železniční pluk (o něm více zde), na stránkách o vojenských drahách najdete i informace o dodnes zachovalých pozůstatcích vlečky na technické cvičiště, která odbočovala z popisované vlečky hned na začátku areálu. Rozsáhlé kolejiště mezi sklady vedoucí i do dílen, lakovny či bývalé topírny je využíváno stále méně. Ve východní části vedou dvě koleje do dodnes vojenského prostoru, ale tam jsou beznadějně zastavěny a neprůjezdné. V dobách nejvyšší slávy železničního vojska byly na vlečce v provozu lokomotivy T444.0 a T334.0. Kolem roku 1990 sloužil po nějakou dobu jako vlečkový (než konečně vykolejil) dokonce Čmelák řady 771. Vlečkař do ukončení provozu používal ex-vojenskou lokomotivu 702.521. Ta je snad v současnosti v provozu v Hradci Králové.
Aktualizace 08-01-2005: vlečka je zrušena, směrem od nádraží je na ní ještě před přejezdem namontovaný šturc - viz foto.
Stav 01-09-2007 - obrázky areálu už téměř bez kolejí najdete v naší fotogalerii.

Zaniklé vlečky ve stanici Pardubice - Rosice nad Labem

Informace jsou na této stránce.

Zaniklá vlečka k silnici do trnové

Vlečka má vlastní stránku.

3. Vlečky existující

Vlečka na místě kontejnerového překladiště

Na místě zrušeného překladiště za nákladovým obvodem žst, Pardubice hl. n. vznikla vlečka sloužící stavebním firmám pracujícím na železnici. Ilustrační foto je z října 2015.

Vlečkový areál Černá za Bory

Na vlečku bývalo napojeno velké množství frem, dnes je to podstatně méně, vlečka však stále existuje. Informace o systému najdete na jeho stránce.

Vlečka Desmontes

Vlečka napojená na systém v Černé za Boty má vlastní stránku.

Stáčecí místo Eurošarm

Stáčecí místo je součástí Vlečkového areálu Černá za Bory.

Stáčecí místo Eurošarm v roce 2013

Vlečka fy Paramo

Ropná rafinerie Paramo ležící u pražského zhlaví žst. Pardubice hl. n. je napojena na síť ČD úvratí přes předávací kolejiště. V areálu je hustá síť využívaných kolejí, rovněž obrat vozů je slušný. Mezi předávacím kolejištěm a areálem podniku kříží vlečku chodník a stezka pro cyklisty a tento přechod je vybaven blikači. Dopravu na vlečce obstarává svými lokomotivami firma Unipetrol Doprava, která nyní i dopravuje ucelené vlaky cisteren do Pardubic. Na první fotce je lokomotiva 740.784, jedoucí si  pro zátěž na pardubické hlavní nádraží, na druhé potom dvojče 740.510+740.719 přiváží soupravu pro Paramo do Pardubic

---

---

Vlečky Synthesia

Mapu vleček a areálu závodu Synthesia najdete zde

Předávací kolejiště Zelená Louka, foto Šari

740.802 foto Miram 2009	740.774 foto Miram 2008	724.602 foto Miram 2010	724.602 foto Miram 2011
740.770 fy Synthesia v Rosicích	740.839 posunuje v areálu továrny (1998)	740.705 u přejezdu v Rybitví	740.410 v Semtíně
A ještě jeden 740.410 v Rosicích	přejezd před vjezdem na předávací kolejiště	711.501 v Rybitví 1.11.2005	711.501 v Rybitví 1.11.2005
740.803 Rybitví foto miram©2006	Hektor přiváží zátěž do Rosic	Karkule v roce 1998	740.770 v areálu

Nejrozsáhlejší podniková síť v Pardubicích a okolí se nachází v průmyslovém komplexu Synthesia. Vlečka vychází se severního zhlaví žst. Rosice nad Labem. Levým obloukem přijde na předávací kolejiště Zelená louka. Přejezd stezky pro cyklisty byl donedávna zajištěn mechanickými závorami. Tato část bývala elektrifikovaná, ale vždy se jezdilo motorově. Nyní je elektrifikace snesena. Předávání zátěže ale není stoprocentně pouze zde. Lokomotivy vlečkaře jsou běžně k vidění v Rosicích, ojediněle i v Pardubicích. Kolejiště firmy je velmi rozlehlé a je na něj připojeno několik menších firem, z nichž nejdůležitější je betonárna. V prostoru mezi Semtínem a Rybitvím vlečka úrovňově kříží silnici I/36 do Bohdanče a trolejbusovou trať. Tento přejezd je jako jediný v areálu vybaven blikači. Vlečka je zajímavá i tím, že byla téměř napojena i z stanice Stéblová. Více o této nikdy nezprovozněné a znovu zrušené vlečce najdete zde. Kromě chemikálií tvoří hlavní zátěž uhlí pro elektrárnu v areálu firmy. Poslední lokomotiva T444 byla vyřazena v půlce devadesátých let a vlečku ovládly typické lokomotivy T448.0. Z důvodu hledání úspor byly postupně zařazeny dvě modernizované rekonstruované lokomotivy T334, nyní jako řada 711. V současnosti dopravu zajišťuje firma Unipetrol doprava a tak se na vlečce občas objeví i lokomotivy z jiných podniků ze skupiny Unipetrol.

Na stejném místě jsou do stanice napojeny ještě dvě vlečky:

Vlečka Kovošrotu Rosice nad Labem

Na severním zhlaví stanice Rosice nad Labem je napojená krátká vlečka kovošrotu Jarý. Vlečka má dvě koleje a je stále v provozu.

Vlečka kovošrotu v roce 2010, foto Šari

Vlečka DB Schenker

Další informace o nejnovější pardubické vlečce > http://www.k-report.net/clanky/terminal-db-schenker-logistics-pardubice-semtin/.

Obsluha vlečky 9.12.2010 lokomotivou 740.672. Foto Miram

Dokončená vlečka těsně před zahájením provozu:

Vlečka na letiště

Přímo v zastávce Pardubice – závodiště odbočuje vlečka na místní letiště. Vlečka je zaústěna s odvratnou výhybkou na rosickém konci zastávky a přes celou její délku je zadlážděná. Odbočka z trati 238 je vybavena krycími návěstidly. Obsluhu vlečky, větvící se na dvě základní části zajišťují lokomotivy ČD.
Stav 2010: vlečka je nevyužívaná, jezdí se po ní jen jednou za několik let (v roce 2009 se tam jelo jen jednou).

Vlečka fy Vitana / Kávoviny

Minimálně používaná vlečka je zaústěná na jižní straně choceňského zhlaví žst. Pardubice hl. n. V současnosti na ní vlečkař nemá žádné vlastní hnací vozidlo. Z rok 2004 údajně přijala vlečka 18 vozových zásilek a dvě odeslala. Dnes vypadá nepoužívaně. Na vlečce jsou dvě koleje, jedna výhybka a kolej napříč s dvěma točnami.
Stav 2010: vlečka ještě stále existuje, i když obrat vozů je zde naprosto minimální. Z důvodů špatného stavu kolejí byla zkrácena jen na úsek cca 80m  za vrata, kde přibyla návěst posun zakázán a příčný pražec.

Aktualizace 30.6.2011 - vlečka má vlastní stránku > vlečka Kávoviny Pardubice

 SŽE ex Elektroúsek (nová i původní)

Vlečka byla do konce roku 2012 využívána denně pro jízdy MVTV2, park ostatních vozidel se snížil na minimum. Od 1.1.2013 byl areál bývalého elektroúseku na Višňovce definitivně opuštěn. SŽDC si vybudovalo nový areál na bývalé koleji vlečky lihovaru a krátké kusé koleji SZD, která byla mnoho let zcela opuštěna.

Dnes (2013) již opuštěné kolejiště bývalého Elektroúseku

Od 1.1.2013 jsou deponovány "elektro" vozidla na novém místě na koleji bývalé vlečky lihovaru

Teplárna Pardubice

Bývalá vlečka teplárny je nyní nevyužívaná. Firma Tonamo, které nyní stáčírna patří je údajně v konkurzu. Ještě před časem se zde v areálu vlečka rozšířila o úsek koleje v oblouku vedoucí původně do železničního vojska. Mělo sloužit k případné vykládce/nakládce krytých vozů.

Víme, že tento materiál není zdaleka vyčerpávající a není ani úplný. Vycházeli jsme pouze z dostupných informací, vlastních vzpomínek a platných ročenek ČSD. Poděkování za pomoc při zpracování tohoto tématu patří p. Martinu Navrátilovi.