Pardubický spolek
historie
železniční dopravy

Pardubický spolek historie železniční dopravy, občanské sdružení
Na Staré poště - depo, 530 02 Pardubice

Vlečky do průmyslové oblasti Černá za Bory

Hlavní stránka > Drážní archeologie > Vlečky TMS Pardubice

Popis :: Vozidla :: Stav dnes
Stav kolejí do Řempa v prosinci 2005 najdete zde

Pardubická "záloha" 742.249 jede po vlečce v místech, kde vede v trase plánované trati do Chrudimi

Stav předávacího kolejiště do půlky roku 2009 (viz info níže)

Nejzajímavější vlečkový systém v Pardubicích se rozkládá v jihovýchodní části města mezi ulicemi Průmyslovou, Dělnickou a obcí Drozdice. Její hlavní funkcí v době vzniku byla obsluha nově stavěné továrny TMS a dalších tehdy vznikajících podniků. Vlečka vychází z choceňského zhlaví žst. Pardubice hl. n. a až těsně před předávací kolejiště je tvořena připravovanou přeložkou trati do Chrudimi a má tedy parametry odlišné od jiných vleček. Kromě chodníku na zastávce Pardubice-Pardubičky a polní cesty těsně před předávacím kolejištěm se v této části nikde úrovňově nekříží. Potom, co se odchýlí na jih od trati 010 vede celkem hlubokým zářezem, přes který převádí ulice Průmyslovou a Národních hrdinů dva nadjezdy. Druhý jmenovaný byl v šedesátých letech při stavbě vlečky postaven jako celodřevěné provizorium, které vydrželo až do konce osmdesátých let, kdy byl nahrazen ocelovým příhradovým mostem se souběžně vedenou lávkou pro pěší. Těsně před tříkolejným předávacím kolejištěm se vlečka odchýlí ze své osy a tím opustí trasu plánované trati do Chrudimi. Na opačném konci předávacího kolejiště existovalo do devadesátých let stáčecí místo propan-butanu, nyní je zcela zlikvidováno.

Aktualizace 3.1.2010

Od poloviny roku 2009 je celý areál obsluhován výhradně náležitostmi zajíždějícími z pardubického nádraží (ČD Cargo). Na podzim 2009 bylo výrazně redukováno kolejiště v Nemošicích. Zůstala zde pouze jediná výhybka odbočné úvraťové koleje vlečky a za ní necelých 100 metrů výtažné koleje - viz foto (autor Lp 2009).

 

T669.0012 v roce 1989 jede směrem na předávací kolejiště. V pozadí trať do České Třebové.

Z předávacího kolejiště vlečka pokračuje úvraťově zářezem do prostoru mezi továrnami, kde se mezi dost zchátralými objekty bývalé teplárny větví dále. Samostatnými větvemi jsou napojeny podniky ZZN, bývalá Milpa, areál bývalé fy TMS a firma Magnet-Camif (t.č. bez provozu). V tomto prostoru se nachází i depo, v kterém je deponován jeden z místních strojů řady T448.0. Druhá lokomotiva stejné řady bývá odstavena na vlečce kontejnerového překladiště v areálu TMS. U bývalé teplárny je nyní v provozu stáčení ropných produktů pro soukromou firmu. Zajímavá je i další část vlečky – silnici z Černé za Bory totiž kříží hned 5 kolejí. Vlečka se totiž větví i zde. Jedna kolej vede (ještě další úvratí) na stáčecí místo fy Řempo. Další kolej vede také úvratí (a kříží silnici dvakrát) do areálu bývalé TMS. Tato kolej je silně využívána firmou, která postavila svůj velkoobchod hutním materiálem vedle areálu TMS.  Dvakrát silnici do Drozdic kříží i poslední větev vlečky (tentokrát ne úvratí), která ještě přes ulici Dělnickou vede do areálu fy Řempo. Přejezd přes Dělnickou je jako jediný vybaven blikači (ty ale nejsou funkční). Koncové dvoukolejné kolejiště je zadlážděno a v dobách velkého provozu se běžně posunovaly vozy pomocí silničních vozidel. Z této větve vlečky odbočuje ještě nepoužívaná kolej u fy Stavomontáže.

Předávací kolejiště Nemošice v roce 1983. Foto OČ

První část fotografií představuje hnací vozidla na vlečce

Stav vlečky na podzim 2004