23 fotografií
Foto Miloš Špecinger
Více na webu na www.pshzd.cz/lestinka.html
| Hlavní strana galerie PSHŽD | Stránky Pardubického spolku historie železniční dopravy | Motoráček.cz, informační rozcestník spolku |
23 fotografií
Foto Miloš Špecinger
Více na webu na www.pshzd.cz/lestinka.html
8 fotografií
Další info viz http://www.pshzd.cz/lihovar-pardubice.html.
15 fotografií
Průzkum zbytků elektrifikované drážky v Malých Svatoňovicích provedli dva naši členové už v roce 1985, konkrétně zimní fotky pozůstatků drážky pocházejí z 13.12.1985.
Prvním snímek ale pochází už z roku 1972 a jsou na něm vidět dřevěné stavby úpravny uhlí, odkud se plnily železniční vozy. Drážka končila svůj provoz na začátku 80. let. V 80. letech prošel důl modernizací, postaveno bylo nové „prádlo“ a normálněrozchodná vlečka z nádraží.
Na vlečce byly od roku 1983 do cca 1988 v provozu M131.1125 a M131.1186. Pak je vystřídala karkulka - viz poslední novější barevné snímky. Lokomotiva je nyní zapůjčena do muzea v Jaroměři.
23 fotografií
26 fotografií
Popis fotek 01 - Odbočka vlečky ze spojovací dráhy hutních gigantů.
02 - Pohled zpět. Doleva odbočovala odvratná kolej.
03 - Stopy pražců a konec odvratu.
04 - Pravý oblouk
05 - Pokračování oblouku, v pozadí dělení kolejí.
06 - Rozdělení kolejí na samotné odvalové rampy. Přestavník chybí.
07 - Pohled zpět Levá kolej
08 - Táhlý levý oblouk
09 - Na samotném odvalu.
10 - Pohled zpět
11 - Odval a konec vlečky.
12 - Zarážedlo
13 - Pohled zpět. Pravá kolej
x1 - Džunglí do levého oblouku.
x2 - Odvalová jáma pravé koleje.
x3 - Přejezd mezi pravou a levou kolejí. Využíván hasiči při klopení žhavé strusky.
x4 - Pokračování levého oblouku.
x5 - Pohled zpět.
x6 - Na samotném odvalu. V pozadí zarážedlo.
x7 - Zarážedlo z betonových bloků.
x8 - Za zarážedlem kolej pokračovala. V pozadí původní zarážedlo.
x9 - Betonové bloky slouží jako zarážedlo.
x10 - Původní zarážedlo.
x11 - Pohled zpět
x12 - Původní zarážedlo je docela masivní.
4 fotografií
Železniční stanice Otvice leží na zrušené původní trati Chomutov - Vrksmaň - Most. Trať byla v 50-tých letech 20. století přeložena kvůli těžbě uhlí, spolu s ní zanikla i trať Vrksmaň - Počerady. Kromě míst narušených těžbou je těleso trati v terénu dodnes patrné, plochy stanic stejně jako Otvice většinou leží ladem. Foto TZV.
104 fotografií
11 fotografií
Stav bývalé trati a následně vlečky Přibyslav - Sázava v roce 1989. Vlečka byla zrušena a snesena po roce 2006.
12 fotografií
Stanice bez osobní dopravy - stav v červenci 2009.
13 fotografií
Stav pozůstatků drážky na místní pile v roce 2009
6 fotografií
7 fotografií
POPISY FOTOGRAFIÍ 1 - Celkový pohled na stanici - zprava koleje 4, 2, 1 a zarostlá 3
2 - Čáslavské zhlaví - třetí kolej je terči zkrácena na kusou ...
3 - Vlečka je napojena na třetí kolej tedy vlastně úvratí přes výhybku číslo 4
4 - Na začátku vlečkové koleje je přejezd polní cesty
5 - Pohled do stanice od přejezdu u brány sila
6 - Brána areálu sila
7 - Koleje v areálu sila zarovnané zemědělskou technikou
18 fotografií
Fotogalerie Proměny stanice Rosice nad Labem patří ke stránce Rosice nad Labem.
14 fotografií
Stanice bez osobní dopravy - stav v červenci 2009.
10 fotografií
Fotografie pozůstatků drážního tělesa trati a silnic na dně přehradní nádrže Šance. Největší z mostků není drážní, ale patří bývalé silnici. Článek o zaniklé trati Ostravice - Bílá najdete zde. Všechny fotky Tomáš Skála©2003
55 fotografií
POPIS FOTEK
01 - Výchozí bod trasy. Studénka Místní nádraží. Dnes se tu odstavují nákladní vozy. Vpravo depo dráhy na Veřovice. 02 - Pohled na Sedlnice. Ještě nedávno vedly koleje až na mosty. 03 - Soumostí prvních mostů. Pohled směrem na Studénku. 04 - Za mosty byla poslední vyhýbka Sedlnického zhlaví a nyní se pokračovalo po několika mostech. 05 - Poslední z několika mostů. Pohled směrem na Sedlnici. 06 - Za posledním mostem. Zde možná býval přejezd. Tra nyní povede mezi dvěma rybníky. Pohled směrem na Sedlnici. 07 - Zbytek pražce nedaleko posledního mostu. 08 - Džungle mezi rybníky - Kačák a Kotvice - pohled směr Studénka 09 - Džungle mezi rybníky - Kačák a Kotvice - pohled směr Sedlnice 10 - Z vlaku byl nádherný výhled na oba rybníky. 11 - Bliží se prudké pravé stoupání. Tra stoupá poměrně prudce. Pohled směrem na Sedlnici. 12 - Pohled zpět (na Studénku) 13 - Začátek pravého prudkého stoupání. 14 - Propustek 15 - Za pravým obloukem stále stoupáme. Pohled směr Sedlnice. 16 - Pohled zpět (na Studénku) 17 - Další pravý oblouk, také stoupajicí. Pohled směr Sedlnice. 18 -Levý, stále stoupajicí oblouk. Pohled směr Sedlnice. 19 - Na vrcholu. Pohled směr Studénka. 20 - Závora přes tra. V pozadí bývalý přejezd. Pohled směrem k Sedlnici. 21 - Přejezd. Naproti býval stražní domek. Pohled směrem k Sedlnici. 22 - Plocha stražního domku a esíčka z lesa. Pohled směrem k Sedlnici. 23 - Pohled zpět (na Studénku). 24 - Několik kilometrů za přejezdem. Od něj vedla tra až skoro do Skotnice přímým směrem. V těchto místech byla zastávka Albrechtičky. 25 - V pozadí je brána letiště Leoše Janáčka (Mošnov). Pohled směrem na Sedlnici. 26 - Areál letiště a runway křižící cestu tělesu dráhy. Pohled směrem na Sedlnici. 27 - Pohled zpět (na Studénku). 28 - Někde u nových kolejí (do stanice Mošnov, Ostrava Airport) byly zaražedla staré tratě. Pohled směrem na Sedlnici. V těchto místech býval stražní domek a přejezd. 29 - Pohled zpět (na Studénku). V pozadí ve stromech se nachazí zbytky tratě, které nejsou přístupné, jedná se o prostor letiště. 30 - Prostor stanice a skladiště Sedlnice 31 - Pohled zpět (na Studénku). 32 - Zbytek budovy, nebo rampy. Také to může být zbytek obytné stavby. 33 - Prostor stanice a skladiště Sedlnice. Pohled směrem na Sedlnici. 34 - Zbytky štěrku. 35 - Prostor stanice a skladiště Sedlnice (pohled směrem na Skotnici). 36 - Prostor stanice a skladiště Sedlnice (pohled směrem na Studénku). 37 - Jeden z málo dochovaných pražců. 38 - Prostor Skotnického zhlaví (pohled směrem na Skotnici). 39 - Pohled zpět (na Studénku). 40 - Skotnické zhlaví. Hned za přejezdem byla výhybka. Byl zde strážní domek. 41 - Skotnické zhlaví, pohled směrem na Studénku. 42 - Fotka kamionu u zrušeného přejezdu. 43 - Mezi přejezdem a zarážedlem vede dodnes kolej. 44 - Za přejezdem se dochovaly koleje. Pohled směrem na Skotnoci. 45 - Zarážedlo, pohled na Studénku. 46 - Přejezd mezi fabrikami. Za provozu tratě tam asi ani nebyl. Kříže nejsou označeny. 47 - Dříve kolej vedla rovně, v pozadí tra do Skotnice, Veřovic... 48 - Pohled (směrem na Studénku) na původní dráhu od přeložky. 49 - Začátek přeložky. Dříve vedla kolej přímo. Doleva vede vlečka úvratí k nádržím na letecká paliva. 50 - Pohled (směrem na Studénku) na původní dráhu od přeložky. Tra vlevo je přeložka. 51 - Pohled na Skotnici od staré tratě. Děkuji panu Petru Hrudičkovi za poskytnutí mnoho informací a fotek o zrušeném nádraží v Sedlnici. Fotky budov jsou z roku 1998. V té době již v původním nádraží nebyly koleje, byly vytrhané někdy v polovině 90. let. Fungovala jen jedna kolej pro stáčení cisteren, ta ale nebyla původní, byla postavená až na vlečce. Staniční budova a strážní domek byly tehdy ještě využívané ke skladovým účelům. Po pár letech ale zůstaly prázdné, ponechané přirozenému rozkladu. 101 - Strážní domek v místech dnešní nové trati na letiště Mošnov. 102 - Budova stanice Sedlnice od kolejí. 103 - Váha ve stanici Sedlnice 104 - most přes Odru za Studénkou v roce 2000.
8 fotografií
17 fotografií
13 fotografií
18 Slavíčský tunel Tra měla být původně vedena v zářezu hlubokém 12 m, kvůli nestabilnímu geologickému podloží navrhl vrchní inženýr Karel Hummel vybudování otevřeného tunelu. V srpnu 1845 byl projekt schválen a zahájena stavba z kamenných kvádrů s portály završenými atikovými nástavci. Tunel byl dán do provozu v roce 1847 jako součást úseku Lipník nad Bečvou - Bohumín na Severní dráze císaře Ferdinanda (nyní součást trati Přerov - Bohumín). Tunel fungoval obousměrně až do roku 1873. Byla postavena druhá kolej na jih od obce, po této koleji se jezdilo do Bohumína. Do Rakouska se jezdilo stále tunelem. Tunel chátral a společnost nechtěla do tunelu příliš investovat, postavila druhou kolej ke koleji z roku 1873. To se stalo roku 1895. Tunel patřil drahám až do roku 1925, kdy byl převeden po správu obce Slavíč. V následujících sto letech byl tunel využíván mj. jako skladiště brambor a v 60. letech 20. století se dokonce uvažovalo o jeho znovu zprovoznění vedením třetí koleje hlavní tratě. Panuje legenda, že byl tunel postaven na příkaz císaře Ferdinanda I., který prý řekl, že železnice bez tunelu není železnice. Zdroj: Wikipedia Délka: 258,9 metrů Výška: 6 metrů Text a foto Rosa Bederka 2020 Popisky fotek 1 - Pohled směrem na Přerov. Původní trasa tratě 270. Vlevo je vidět současná přeložka. 2 - Pohled zpět (směr Ostrava) 3 - Těleso trati je zaneseno a zaseto. Nejspíše tu byl/je nějaký sad. 4 - Pohled zpět 5 - Tunel na dohled 6 - Pohled od tělesa tratě v tunelu směrem zpět. Tak vysoká je nyní navážka zeminy. 7 - Druhý portál tunelu 8 - Na druhé straně tunelu, pohled směrem k Přerovu. 9 - Tra 270 se vrací na původní těleso. 10 - Pohled zpět 11 - Jediný propustek 12 - Na zachování bezpečnosti provozu tunelu dohlížel i tento strážní domek. Po zrušení koleje skrz tunel pravděpodobně sloužil i pro přeložku.
36 fotografií
77 fotografií
76 fotografií
Více na této stránce.
21 fotografií
Stav bývalé raritní elektrifikované pouliční vlečky ke dni 6.7.2018.
Historie Historie této raritní vlečky je popsána například v článku na serveru vlaky.net a proto jen základní data:
Vlečka byla zprovozněna na konci první světové války, provoz na ni ustal v roce 2000, když ten elektrický skočil mnohem dříve - v polovině sedmdesátých let. V roce 2010 byla vlečka definitivně odpojena od traťové koleje tratě Svitavy - Polička. V roce 2018 je zatím stále možno nalézt nejen úseky s kolejemi, ale také památky na dávnou elektrifikaci vlečky. Popisy fotek 01 - vjezd do areálu závodu 2 směrem od trati 261
02 - zde bývala brána do areálu a vpravo složiště uhlí
03 - kolejiště bez kolejí v závodě 2, sloupy elektrifikace stojí prakticky všechny
04 - za boudou vlevo leží terč z brány, přímo za boudou vykukuje kříž od bývalého přejezdu
05 - převěs nad kolejištěm se zachovalými svorkami
06 - detail jedné ze svorek troleje
07 - oblouk v areálu závodu 2
08 - za obloukem je zachováno několik výložníků troleje
09 - jeden z kompletně vystrojených sloupů s výložníkem, izolátorem i svorkou troleje
10 - pohled do závodu 2 od výjezdové brány
11 - oblouk za závodem 2 v Neumannově ulici do bývalého průjezdu zahrádkami
12 - koleje končí u plotu, sloupy elektrifikace stojí stále v celém oblouku, nyní v soukromé zahradě
13 - Neumannova ulice, vzadu areál závodu 2, vpravo vjezd "do zahrádek"
14 - výjezd ze zahrádek, koleje se opět objevují
15 - od zahrádek do Kijevské ulice
16 - úsek v Kijevské ulici, v pozadí hlavní závod
17 - úsek v Kijevské ulici, v pozadí hlavní závod
18 - úsek v Kijevské ulici, v pozadí hlavní závod
19 - Kijevská ulice, oblouk do hlavního závodu
20 - vrata hlavního závodu. V tomto průjezdu kdysi "parkovala" místní elektrická lokomotiva.
6 fotografií
POPIS Dlouho nepoužívaná vlečka do bývalého Družstva rolnického skladiště v Hradci Králové - filiálky v Třebechovicích. Nyní areál s budovou skladiště patří ZNZ Třebechovice pod Orebem - ZNZ = Zemědělský Nákupní a Zásobovací podnik. Drobné popisky najdete níže. Jedinou zmínku o areálu jsem našel v kronice Blešna z roku 1937: "V krátkosti ustavena třetí Hodžova vláda a dojednáno pak zvýšení monopolních cen obilních, jež stanoveny následovně: za pšenici o hl váze 82 kg a vyšší – při výkupu obilí ve filiálce družstva rolnického skladiště v Třebechovicích p. Orebem – za pšenici sklovitou v měsíci srpnu Kč 163,- za polosklovitou Kč 161,- za moučnatou Kč 156,-" Text a foto Jiří Neumann POPISY FOTOGRAFIÍ 0 - Vlečka odbočuje z 1. koleje na hradeckém zhlaví 1 - Pohled shora 2 - Sklad družstva rolnického skladiště - filiálka Třebechovice p.O. 3 - Na vlečku se již pravděpodobně žádný vagon nikdy nepodívá 4 - Sklad družstva rolnického skladiště - filiálka Třebechovice p.O. 5 - Vjezdová vrata vlečky do areálu ZNZ