Pardubický spolek historie železniční dopravy - Fotogalerie

| Hlavní strana galerie PSHŽD | Stránky Pardubického spolku historie železniční dopravy | Motoráček.cz, informační rozcestník spolku |


Slavíčský tunel


Trať měla být původně vedena v zářezu hlubokém 12 m, kvůli nestabilnímu geologickému podloží navrhl vrchní inženýr Karel Hummel vybudování otevřeného tunelu. V srpnu 1845 byl projekt schválen a zahájena stavba z kamenných kvádrů s portály završenými atikovými nástavci. Tunel byl dán do provozu v roce 1847 jako součást úseku Lipník nad Bečvou - Bohumín na Severní dráze císaře Ferdinanda (nyní součást trati Přerov - Bohumín). Tunel fungoval obousměrně až do roku 1873. Byla postavena druhá kolej na jih od obce, po této koleji se jezdilo do Bohumína. Do Rakouska se jezdilo stále tunelem. Tunel chátral a společnost nechtěla do tunelu příliš investovat, postavila druhou kolej ke koleji z roku 1873. To se stalo roku 1895. Tunel patřil drahám až do roku 1925, kdy byl převeden po správu obce Slavíč. V následujících sto letech byl tunel využíván mj. jako skladiště brambor a v 60. letech 20. století se dokonce uvažovalo o jeho znovu zprovoznění vedením třetí koleje hlavní tratě.

Panuje legenda, že byl tunel postaven na příkaz císaře Ferdinanda I., který prý řekl, že železnice bez tunelu není železnice.
Zdroj: Wikipedia

Délka: 258,9 metrů
Výška: 6 metrů

Text a foto Rosťa Bederka 2020

Popisky fotek


1 - Pohled směrem na Přerov. Původní trasa tratě 270. Vlevo je vidět současná přeložka.
2 - Pohled zpět (směr Ostrava)
3 - Těleso trati je zaneseno a zaseto. Nejspíše tu byl/je nějaký sad.
4 - Pohled zpět
5 - Tunel na dohled
6 - Pohled od tělesa tratě v tunelu směrem zpět. Tak vysoká je nyní navážka zeminy.
7 - Druhý portál tunelu
8 - Na druhé straně tunelu, pohled směrem k Přerovu.
9 - Trať 270 se vrací na původní těleso.
10 - Pohled zpět
11 - Jediný propustek
12 - Na zachování bezpečnosti provozu tunelu dohlížel i tento strážní domek. Po zrušení koleje skrz tunel pravděpodobně sloužil i pro přeložku.